caligrafie.jpg, 3,8kB

Sagawa – Ha Daito Ryu Aikibujutsu

Při jednom z „potréninkových“ rozhovorů v restauraci jsme probírali s Tanaka Senseiem téma, zda je důležité seznámit se také s technikami z Daito Ryu za účelem lepšího pochopení Aikido technik. Zmiňoval jsem současné představitele Daito Ryu (Seigo Okamoto, Katsuyuki Kondo,…) a ptal jsem se, na kterou školu se konkrétně zaměřit. Řekl, že podle něj je největší kapacita v Daito Ryu Sensei Yukiyoshi Sagawa. Toto jméno jsem si poznamenal, protože bylo pro mě do té doby neznámé. Mimo jiné zmínil i fakt, že to byl dlouholetý žák Sokaku Takedy, a kdyby Takeda Sensei neměl jako nástupce svého syna, tak by to byl právě Sagawa. To mě přimělo zjistit o tomto učiteli více informací. Protože se jedná o celkem uzavřenou skupinu lidí trénujících Daito Ryu, nebylo snadné něco nalézt. Našel jsem článek od Paula Wollose, který se s tímto stylem setkal a napsal o něm. Jeho překlad Vám zde nabízím.

Článek o Sagawa – Ha Daito Ryu Aikibujutsu

Od Paula Wollose

Yukiyoshi Sagawa a jeho systém Daito Ryu byl vždy zahalen tajemstvím. I v dnešní době existuje málo dostupných informací v anglickém jazyce. Doufám, že čtenáři Aikido journalu budou potěšeni tímto článkem, pojednávajícím o mé zkušenosti s tímto pozoruhodným stylem Daito Ryu. Tento článek je napsán se svolením pana Tatsuo Kimury, 10. Gen Sagawa-Ha Daito Ryu Aikibujutsu.

Vlastní výzkum

Moje vášeň pro bojová umění a Daito Ryu především, počala v roce 1981. Tehdy jsem byl fascinován uměním Daito Ryu a začal zkoumat technické a historické aspekty jednotlivých odnoží Daito Ryu. Hledal jsem něco tajemného, ale vždy jsem se setkal s logickým vysvětlováním technik. Až teprve v roce 1995 jsem narazil na jednu zvláštní školu: Daito Ryu Sagawa Dojo. Nicméně informace o této škole byly velice vzácné a výzkum se ukázal být velmi obtížný, ne-li nemožný.

Vše co jsem mohl najít o Sohanovi Yukiyoshi Sagawovi(Sohan-titul obdržený v Sagawa-Ha Daito Ryu) byla kniha od Stanley Pranina – Rozhovory s mistry Daito Ryu. Ačkoliv je tam jasně uvedeno, že Sagawa Sensei neuznává cizí studenty, rozhodl jsem se napsat dopis. Chtěl jsem být skutečně přijat do učení k Sohanu Sagawovi. Po mnoho let jsem poslal spoustu dopisů do Sagawa Dojo, ale obdržel jsem pouze jednu odpověď.

„Je nám líto, ale vaše žádost o studium se zamítá…“ Sagawa Sensei zemřel, ale já jsem pokračoval v získávání informací o Sagawa-Ha Daito Ryu Aikibujutsu, jak jen to bylo možné. Hledal jsem na internetu, rovněž na japonských stránkách, kde jsem našel pouze úlomky informací. Postupem času vědělo více a více lidí o mém zájmu o Sagawa Dojo a Sagawa-Ha Aikibujutsu. V té době jsem se domníval, že mám přesto nějaké základní dovednosti, abych se mohl naučit Sagawa-Ha Daito Ryu a proslavit jej mimo Japonsko. Brzy jsem zjistil, jak moc pošetilé bylo mé myšlení. Můj požadavek byl opět zamítnut, ale já se nehodlal vzdát svého úsilí.

První kontakt

Přístup ke studiu v Sagawa Dojo není omezován jen pro cizince. Dokonce i rodilý Japonec musí písemně zažádat o přijetí a i jejich žádosti bývají často zamítnuty. Můj první krok byl dokonán, jakmile jsem navázal kontakt s profesorem Tatsuo Kimurou, který vlastní nejvyšší technický stupeň v Sagawa-Ha Daito Ryu Aikibujutsu. Získal jsem svolení, připojit se ke speciálně hodnocené skupině v jeho dojo na univerzitě Tsukuba. Okamžitě jsem se vydal do Japonska.

První setkání

Kimura Sensei vypadá zrovna jako nějaký obyčejný muž. Vlastně vypadá mnohem mladší, než je jeho skutečný věk (53). Rozhodně se ale nepodobá někomu, kdo ovládá tak hrozivé bojové dovednosti. Pohledem na Kimura Senseie nebo na obrázky se Sagawa Senseiem nikterak nepoznáte, že tito muži mají tak mimořádné a úchvatné schopnosti. Kimura Sensei je neustále usměvavý, žertující a jeví se být trvale šťastným.

Když se Kimura Sensei poprvé setkal se Sagawa Senseiem  byl držitelem 3. Danu Kendo a 5. Danu Aikido. Po okusení Aiki na vlastní kůži  se chtěl ihned stát studentem Sagawa Senseie, ale byl odmítnut. Sagawa Sensei mu řekl, že by jen kradl nějaké techniky pro vylepšení jeho Aikido. Pan Kimura byl nucen čekat. Trval na svém, psal dopisy a nakonec byl přijat do učení v Sagawa Dojo, pod jednou podmínkou. Sagawa Sohan ho nechtěl učit nic osobně. Vypadalo to tak dlouhou dobu, než se Sagawa Sensei rozhodl, že je Kimura hodný jeho osobní výuky. Nejen tím se Kimura Senseiovi splnil sen, obdržel mnohem vyšší odměnu v podobě předání celého systému včetně vnitřních tajemství tohoto umění. Kimura Sensei mi řekl, že jeho inspirace aiki se dostavila 14. září 1997. Tři dny poté Sohan onemocněl. Zemřel 24. března 1998. Nicméně, jeden den před jeho smrtí házel Kimuru za použití aiki opakovaně po dobu asi patnácti minut. Někdy to bylo velmi obtížné vydržet a pan Kimura se udeřil třikrát silně do hlavy o tatami. To je holý fakt. Vysvětluje, že když má někdo první inspiraci  aiki, stále potřebuje mnoho času, než bude schopen dát aikid do každé techniky. „Rozdíl se objeví později, protože cesta k úspěchu je různá s aiki a nebo bez aiki“, vysvětluje Kimura Sensei.

V současné době je pan Kimura držitelem nejvyšší technické úrovně v Sagawa-Ha Daito Ryu – 10.Gen Shihan.(Yukiyoshi Sagawa Sohan uspořádal techniky Daito Ryu do deseti úrovní  nazývaných „Gen“, začínajících na 1.Gen a pokračujících až k 10.Gen)

Techniky

Kimura Sensei mě přivítal ve své kanceláři na univerzitě Tsukuba 27.února 2001. Po podepsání jeho záznamové knihy (eimeiroku), jsem byl vyzván, abych uchopil jeho paže. Kimura Sensei mě poučil, jak použít všechny své schopnosti k odporování a jakmile jsem řekl, že jsem připraven, započal provádět techniku. Držel jsem velmi pevně, přesto s pocitem, že mohu odporovat každému pohybu rychle, právě jako na začátku)Dobře, alespoň jsem si to myslel). Když jsem řekl, „Jsem připraven“, byl jsem okamžitě odhozen dozadu na pohovku stojící v jeho kanceláři. Opakoval jsem svoje snažení mnohokrát, přesto to pokaždé vypadalo, jako by má síla a odolnost byly zcela marné. Prošlo to mou myslí tak, že mě přestalo tělo poslouchat. Nemohl jsem odporovat ani jednou a ani jsem nebyl schopen použít jakoukoliv sílu. Zdálo se, jako by všechna má síla zmizela, nebo jako bych úplně zapomněl, jak ji mám použít. Nebyla to jen hybnost v mém útoku, ale také technika pracovala přímo proti mé zapojené síle, bez mého přispění tak typickém pro aikido. Bylo to proti všem principům, jaké znám. Co může být více překvapivé než to, že jsem nemohl využít svůj úchop k zabránění hození!

Pak jsem držel své paže před vlastním tělem a byl jsem hozen ihned po tom, co se mě Kimura Sensei dotkl, dokonce s lehkým dotekem. Pomyslel jsem si,“Ok, co třeba jemný úchop, uvolněný, nebo dokonce pouhý dotek?“Kimura Sensei mě vyzval znovu, tentokrát abych se pokusil o jemný úchop, dotek jeho ruky, nebo pouhý úchop rukávu palcem a malíčkem. Vyzkoušel jsem to všechno mnoha různými způsoby a po každé jsem byl odhozen na pohovku. I když jsem necítil použití žádné síly, přesto byl můj pád provázen tvrdým nárazem a to při pouhém dopadu na pohodlnou pohovku. Cítil jsem se jako odhozen větrem. Kimura Sensei mě pak vyzval, abych ho udeřil, chtěl demonstrovat Aiki-Kempo. Jakmile se má ruka dotkla jeho blokující paže, byl jsem odhozen dozadu. To samé se stalo, když jsem měl blokovat jeho úder, který byl lehký a snadno přijatelný. V momentě, kdy má ruka blokovala jeho úder, mé nohy opustily zem. Poprvé jsem si uvědomil, že jsem se za dobu mého zkoumání bojových umění setkal s něčím tajemným. Okamžitě jsem poznal, že mám co dočinění se skutečným mistrem. Přesto se Kimura Sensei usmíval a neustále vtipkoval (z jeho demonstrace Aiki měl velkou zábavu), za to já jsem se nesmál. Důvod byl velmi jednoduchý, toto setkání mělo pro mě velmi zvláštní význam a byl jsem hluboce poctěn ze setkání s tak mimořádným člověkem. Na dnešní den tam kromě mě byli pozváni další dva zvláštní hosté.

Prvním byl Laurent, francouzský student z univerzity Tsukuba a druhým byl japonský vyznavač bojových umění pan Hasegawa (učitel Katori Shinto Ryu, nositel  5.Danu Aikido a šampion prefektury Saitama v Kyokushinkai Karate). Pamatuji si, že měl velice silný úchop a jeho postoj byl velice silný. Přesto v rukou Kimura Senseie vypadal jako dítě. Nebyl schopen odporovat žádné technice a byl odhazován na pohovku právě jako já. Pak jsem se zeptal, jestli ho můžu zatlačit na pohovku   (prostřednictvím úchopu jeho paží). Zkoušením zatlačit jej dozadu jsem si zažil opravdu těžké chvilky. Vše co jsem dělal, bylo pouhým užitím fyzické síly. Pak mi Kimura Sensei řekl, abych se uvolnil a dotkl se zadní části mého lokte. K našemu překvapení, můj partner okamžitě spadl dozadu na pohovku. To vše se stalo ve zlomku sekundy. Při další příležitosti se Kimura Sensei dotkl mých zad, čímž poslal oba mé partnery do letu (každý z nich držel jednu mou paži oběma rukama vší silou).

Dále nás Kimura Sensei všechny vyzval ke skupinovému útoku na něj. Nezáleželo jak, byli jsme odhozeni jako kousky papíru, všichni do jednoho. Jednou jsme byli hozeni do různých směrů a jindy nás shodil na jednu hromadu.  Kimura Sensei se zeptal pana Hasegavi, zda by na něj mohl zaútočit způsobem obvyklým v Ken-Jutsu. V okamžiku kontaktu může být Aiki aplikováno skrz jakýkoliv držený předmět. Pan Hasegawa silně pochyboval, že by to bylo možné. Zamířil a udeřil silně. K jeho velké nevíře se tomu skutečně stalo a on bezmocně zkolaboval na pohovce. To byla demonstrace Aiki-Ken.

Po této poněkud vyčerpávající zkušenosti se nám dostalo vysvětlení toho, co se stalo. Byla to vzácná a tajná dovednost Aiki. Kimura Sensei je schopný to provést na komkoliv, kdykoliv a za jakýchkoliv okolností. Aiki funguje vždy. Bylo toho víc, než jsem si přál. Okamžitě mě přepadl pocit studu nad tím, že jsem chtěl podporovat Daito Ryu pouhým studiem vnějších forem Aikibujutsu. Japonský návštěvník a já jsme šli společně s Kimura Senseiem do jeho dojo.

Skutečná tréninková zkušenost

Jak jsme se tak blížili k zavřeným dveřím dojo, cítil jsem se nervózně. Ne každému je dovoleno se zúčastnit tréninku v dojo Kimura Senseie. Po úkloně v sedu a pozdravení „konbanwa“ (japonsky „dobrý večer“) jsme se rychle převlékli do našich bílých Dogi (s bílými pásy pochopitelně) a připojili se k hodině. Všichni členové trénovali horlivě. Nejprve mi Kimura Sensei  stručně vysvětlil několik základních technik (jejich tvar nebo formu).

Techniky vyučované v každé zkoušené hodině se skládají ze šesti technik v sedu (Zadori), jsou obsahem osnov pro první měsíc tréninku v Sagawa Dojo.

Jakmile jsem se pokusil začít s kteroukoliv technikou, setkal jsem se silným odporováním. Bud‘ mi byly tlačeny ruce dolu s železným stiskem, a nebo jsem byl prostě odhozen. A naopak, když jsem zkusil aplikovat techniku na neodporujícího Kimuru Senseie, tak byl každý můj pohyb kontrován a byl jsem odhozen. Při lekci Kimura Senseie jsou všechny techniky aplikovány na zcela odporujícího oponenta. Bylo mi nařízeno změnit tréninkového partnera a to v posloupnosti od vyšších stupňů(černých pásů) směrem k začátečníkům(bílým pásům). Tito začátečníci se mi však vůbec nejevili jako skuteční začátečníci. Byl jsem dosti překvapen, jak vysokým stupněm dovednosti vynikají. Byli opravdu velmi schopní. Já sám jsem nemohl aplikovat žádnou techniku na komkoliv v tomto dojo a naopak oni se mnou dělali, co chtěli. Pohazovali si mě doprava, doleva, vpřed i vzad. Je důležité poznamenat, že všechny techniky, kterým mě vyučovali, se prováděli pouze v postavení zadori. Toto je první měsíc tréninku ve škole Sagawa-ha Daito-ryu.

Dostalo se mi té pocty, být několikrát uke Kimury Senseie. Pokaždé jsem byl odhozen do vzduchu a daleko, skutečně nepříjemný zážitek. Moje dovednost v Ukemi se ukázala být velkou výhodou, ale jen do určité míry. I když jsem necítil žádnou sílu, kterou by na mě Sensei použil, pocítil jsem účinek každé techniky…ihned na tatami. Pochopil jsem, že neexistuje v Daito Ryu Ju-jutsu bez Aiki. Žádné páčení způsobující bolest, ale okamžité narušení rovnováhy agresora nutí jeho tělo ke zhroucení. Vlastně jsem nemohl jednoduše upadnout, moje nohy často opustily zemi a já skutečně přímo odletěl. Nikdy jsem nezažil nic podobného, ať‘ už v Daito Ryu, nebo Aikido dojo.

Trénink trval něco přes dvě hodiny. Byl jsem úplně zmatený (stejně tak, jako můj kolega pan Hasegawa) a nemohl jsem se smířit s myšlenkou, že už to nikdy nezažiji. To však byla podmínka Kimury Senseie – pouze jeden úvodní trénink!

Té noci jsem nemohl usnout. Následující den jsem se cítil špatně, neschopen znovu racionálně myslet. Mé myšlení bylo zkreslené. Kontaktoval jsem Kimuru Senseie, ale další cvičení odmítnul. Nicméně jsem se rozhodl zůstat s ním v kontaktu.

Požehnání

Utekl více než měsíc od mého prvního setkání se Sagawa – Ha Daito Ryu Aikibujutsu. Rozhodl jsem se kontaktovat Kimuru Senseie znovu. V ten den mě Kimura Sensei pozval opět na trénink. Pokaždé když jsem vstupoval do Tsukuby, bal to pro mě velmi zvláštní den. Každé cvičení bylo rozdílné a já jsem netoužil po ničem jiném než trénovat Sagawa – Ha Daito Ryu Aikibujutsu pod vedením Tatsuo Kimury Senseie. Skoro všechna cvičení spočívala v technikách v sedu. Myslím, že to jsou právě základní techniky (prováděné v prvním měsíci studia Sagawa – Ha) vykonávané v sedící pozici, které tvoří klíčové body k dalším Aiki technikám v Daito Ryu. Jednoduše nemohu říci, že to jsou nějaké páky na klouby, které slouží k jejich zablokování (jak jsem se domníval původně). Nebyla tam žádná bolest, a přesto bylo moje tělo odhozeno i v Aiki technikám ve stoje. Bylo to rozdílné od Aikido, kde jeden padá pro partnera. Všechny techniky Sagawa – Ha mohou být kdykoliv proveditelné i proti 100% odporování. Samozřejmě také existují momenty, kdy se cvičí uvolněně s cílem dosáhnout té nejdokonalejší formy, ale skutečná rutina je provádět techniky proti maximálnímu odporu oponenta. Avšak bez použití žádné fyzické síly! Samozřejmě, že jsem nebyl schopen správně provést jakoukoliv z nich. Nyní to ale každý den zkouším s cílem, že snad se mi dostane osvícení.

Tak co je to vlastně Aiki?

„Když jste uchopeni (napadeni) tvrdě, proveďte techniku lehce.“ – Yukiyoshi Sagawa Sohan

Je Aiki silou KI energie? Je to Kiko/Qigong?   -  Ne!

Je to druh halucinace, nebo hypnózy?  -  Ne!

Lze si Aiki osvojit prostřednictvím meditace?  -  Ne!

Je to založeno na fyzických zákonech?  -  Ne!

Lidské anatomii?  -  Ne!

Je to magie?  -  Ne!

Tak co je to tedy?

Na prvním místě musím informovat čtenáře, že Sagawa Sensei vyvinul rozdílnou a pokročilejší formu aiki. Tento druh Aiki se liší od toho, které se naučil od Sokaku Takedy. Vím, že se teď budu potýkat s kritikou, ale mě se zdá být jediným skutečným a praktickým Aiki. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že bez Aiki není Daito Ryu kompletním uměním.

Mohu pouze napsat to, co jsem se naučil na tréninku Sagawa – Ha. Aiki není Kiko(v Číně  Qigong), není to hypnóza nebo magie a má velmi málo společného s naším logickým uvažováním. Jedinou cestou je přemýšlet o různých způsobech, když právě studujete efektivní Aiki techniky. Musí být prováděny lehce! Použití jakékoliv fyzické síly není akceptovatelné! Skrze neustálý trénink technik proti různým stupňům odporu, pak snad bude možné stát se mistrem v tomto umění. Podle mého, Aiki je něco, co nelze nalézt v našem světě. A co víc, pouze Kimura Sensei  vládne těmito dovednostmi. Říká se, že nikdo jiný než Kimura Sensei nedosáhl takto vysoké úrovně porozumění Aiki, kterou umí také předvést.

„Aiki je dovednost zbavení soupeře celé jeho síly v okamžiku kontaktu.“  -  Yukiyoshi Sagawa Sohan

„Aiki existuje ve zcela jiné dimenzi.“  -  Tatsuo Kimura, Jugen Shihan

Každodenní trénink s velkým úsilím nepřinese požadované výsledky. Fyzické cvičení bez intenzivní touhy bude k ničemu a naopak, samotná touha bez intenzivního cvičení je rovněž bezcenná. A na závěr tohoto zdlouhavého šokujícího článku musím říci, že jsem byl vždy poněkud skeptický v otázkách všelijaké mystiky kolem různých bojových umění, než jsem potkal Kimuru Senseie. Dal mi příležitost, kompletně změnit můj způsob myšlení. Skutečně to změnilo celý můj pohled na Daito Ryu.

Domo arigato gozaimashita

Yukiyoshi Sagawa

Yukiyoshi Sagawa

Honza, publikováno: Pondělí, 7.10.2013 v sekci Články.

Komentáře jsou uzavřeny.